Autor: M. T. Majar
Název: Hot Boys
Nakladatelství: Fantom Print
Díl: První
Vydání: 280 stran, vázaná s přebalem
Anotace
Hot Boys si říká skupina striptérů, kteří pravidelně přivádějí do varu návštěvnice nočního klubu Red Wolf. Jedním z nich je Chris, přitažlivý muž krátce po třicítce, který začíná být dosavadním životem unavený a uvažuje o konci striptérské kariéry. Na jednom představení poznává fotografku Taru, která drze odolává jeho šarmu a vypracované postavě. Provokuje ho a dráždí a Chrise to k ní přes počáteční antipatii silně táhne. Snaží se ji získat, ale Tara se jakémukoliv sblížení brání. Ona jediná totiž ví, že v jejím životě je temný stín, kterému se snaží uniknout. Někdo natolik nebezpečný, že se obává o svůj život, i všech, kteří jsou jí blízcí..
Úvodem
V životě by mě nenapadlo, že zrovna já sáhnu po knize takového typu. Druhu. Nápadu. Tématiky. Cokoliv. Honí se mi hlavou, co všechno chci napsat a jakým stylem to chci napsat. Vrhnu se na to jako sexuální maniak, kterému kapala slina na každé druhé stránce, nebo na to půjdu popořadě, od letmých zamilovaných pohledů, až po lehké scény okořeněny kapkou sexu, u kterých se budu červenat až za ušima?
Další, co mě celkem od knihy odrazovalo od knihy, byla česká autorka. Nechci, aby si to bral někdo osobně (ba třeba i více), ale mě česká literatura nikdy moc nelákala. Třeba to, že Pepa s Lojzou a Karlem zašli na pivo, kde řešili školní prospěch jejich ratolestí a jejich manželky, samozřejmě. Teď pochopitelně přeháním. Možná až moc. Ale když se řekne, že je něco české, automaticky vypnu a začnu přemýšlet nad něčím úplně jiném. Ale obraťme radši list (protože česká literatura je mnohem bohatši, než si ostatní myslí. Než si myslím já. Není to jen Máj od Máchy nebo Babička od Němcové).
Obálka. Jo, obálka.
Byli jste na knižním veletrhu v Ostravě? Jestli ne, udělali jste obrovskou chybu. Pořídit knihu/knihy levněji, než normálně, nechat si třeba podepsat knihu Hot Boys od (velmi příjemné a sympatické) samotné autorky spolu s věnováním a pochopitelně pobrat plno letáčků a katalogů dovolených z ostatních výstav, abyste si potom večer s kakaem v ruce zaletěli třeba do Egypta. Nebo Turecka. A nebo je libo Řecko?
Milá Moniko,
přeji Vám Vašeho
osobního hot boye
Markéta
alias
M. T. Majar
Po okamžitém přečtení věnování jsem si řekla: Panebože, ona chce, abych v životě byla se striptérem?
Po přečtení knihy: Dejte ho sem!
Prostředkem
Striptéři. Cože? Já budu číst, jak si parta nějakých maníků odhazuje oblečení? A to celých 200 stránek? Ale no tak! Přece tak zvrácená nejsem. Ale o tom to vůbec nebylo. Pravda, zrovna na větvi jsem z toho nebyla, když první věta začinala Do prdele...
Dobře. Začnu už pořádně. Každému, kdo si přečte anotaci a zjistí, že je tam fotografka Tara, která mu odolává a nechce si ho připustit k tělu, je jasné, že dřív nebo později spolu skončí. Co na to napsat? Nechám vás v nejistotě.
V anotaci je zmíněn Tařin temný stín. Je to její bývalý snoubenec. (Vlastně až teď začínám zjišťovat, že to asi nebude recenze jako recenze, protože to prostě recenze není.) Co bych vám o něm mohla prozradit? Možná třeba to, že se s ním určitě v knize ještě aktuálně setkáte. (Už jsem přišla na to, proč to není recenze taková ta obyčejná, jaká má prostě být. Chci sem napsat své pocity z knihy, ale přitom vám chci ponechat zážitek z ní. Jo, to bude ono. Jsem strašně hodná duše.)
Každý by si Chrise představoval jako nějakého namachrovaného frajírka, který se vyspí s každou, kterou si zamane (no dobře, to druhé je asi pravda). Ale poté, co dočtete poslední stránku knihy, si přejete přesně někoho takového, jako je Chris. Samozřejmě, že nechci striptéra, který se vyspal s nejméně půlkou města. Ale ten jeho charakter, to je něco, co prostě musíte milovat, když už ne jeho.
Jak popsat Taru? Brýlatou a blonďatou uzavřenou osobu, která o sobě nedává moc vědět. To je, jako bych popisovala sebe. Ale když se prokousáváte stále hlouběji a hlouběji do příběhu, zjišťujete, že je to zábavná osoba, která si prošla více těžkými věcmi a zanevřela na všechny muže.
Závěrem
Jedna věc je setkat se s autorkou, když víte, co napsala. Duhá věc je číst si, co napsala, a představit si, jak jste se s ní setkali. Skutečně se jí tohle všechno honí v hlavě? Všechny tyhle myšlenky, tohle je všechna její (velice bohatá) fantazie?
Konec byl celkem dramatický, který jsem prožívala se všemi hrdiny. Někdy jsem se symbolicky usmála, jindy mi ukápla pomyslná slza (dobře, tak dramatické to zase nebylo).
Jak to všechno uzavřít, když jsem napsala všechno a vlastně nic? Jak doporučit knihu, když jsem všechny vychválila a děj moc (nebo vlastně vůbec) neprozradila?
Záleží, co všechno od knihy očekáváte. Pokud sálodlouhou romanci plnou emocí a citů se srdcedryvným závěrem, tak ji ani neotevírejte. Taky ale od ní neočekávejte oddychovku pro vypnutí na chladné a propršené večery. Něco mezi tím. Zlatý střed (ano, to je to, co jsem hledala). Pro nepříznivce českého prostředí dobrá zpráva - děj se odehrává v Chicagu a nikde nenarazíte na žádné české jméno (asi jsem proti tomu všemu zaujatá, já vím, zabte mě).
Takhle o očekávání bych mohla psát donekonečna. Prostě to zkuste. Třeba to vyjde.
0 komentářů:
Okomentovat